Vinařství
Koloběh přírody vinař sleduje, ze země ze slunka hrozny se zrodily, aby láskou a rukama se v nápoj změnily. S úctou a respektem moudrý se napije.
Když pojedete k nám do Mutěnic, musíte se vydat od Brna jihovýchodním směrem k Hodonínu, až tam, co řeka Morava odděluje Moravu od Slovenska. Dostanete se do kraje moravského Slovácka, k němuž Mutěnice svou polohou, pohostinným lidem, lidovými zvyky a vinařskou tradicí patří. Jižní svahy obce porůstají na téměř 400 hektarech vinice, které obhospodařuje více jak tisícovka drobných pěstitelů. Svou úrodu z vinic zpracovávají ve vinných sklepech soustředěných pod vinohrady v lokalitě zvané Búdy. Búd, tedy vinných sklepů, je zde více než pět set, což z tohoto místa činí opravdové unikum v rámci naší vlasti. Búdy samozřejmě nejsou jen místem pilné práce a předávání zkušeností, ale vinaři zde vzájemně koštují a hodnotí výsledky své práce a zvou sem své hosty.
Historie vinařství
Vinařství provází naši obec snad už od samých počátků její existence. Katastr Mutěnic osídlili lidé již v pravěku, o čemž svědčí bohaté archeologické nálezy. Ovšem první historická zmínka o Mutěnicích je u roku 1368. Jedním z dokladů je i nejstarší známá obecní pečeť z roku 1613, která obsahuje vinný keř s hrozny. V předbělohorském období vzniklo i doposud používané pojmenovaní viničních tratí Vyšicko či Mutěnská hora.
Po staletí se mutěnští vinaři řídili vlastním horenským právem. Za jeho porušení, například krádeže ve vinicích, bývaly vynášeny velmi přísné tresty. Provinilec mohl například přijít nejen o ruku, ale také o hlavu. V roce 1725 byla založena nejstarší mutěnská horenská kniha, do níž se zapisovaly všechny převody vinohradů.
Dalším významným datem je rok 1903, kdy obec pronajímá 20 měřic obecních pozemků Zemskému spolku pro Markrabství moravské. Spolek zde zakládá Zemskou révovou školku. V roce 1912 přibyl i Státní a zemský vzorný sklep ústřední, později sídlo vinařského inspektorátu. V té době se o Mutěnicích hovoří jako o centru moravského vinařství. V dvacátých a třicátých letech minulého století ve Výzkumné stanici vinohradnické a vinařské byl položen základ šlechtění vinné révy a rozšiřování ušlechtilých odrůd. Pod jejím vlivem začali mutěnští vinaři zpracovávat čistě odrůdová vína. Na mutěnických vinicích se objevily odrůdy Ryzlink rýnský, Sylvánské zelení, Neuburské, Ryzlink vlašský, Tramín, Frankovka, Burgundské modré, Portugal modrý apod. V současné době Stanice zajišťuje udržovací šlechtění odrůd a klonů.
Viniční tratě
V Mutěnicích jsou tak rozsáhlé plochy vinic proto, že zdejší geologické a klimatické podmínky přímo vyzývají k pěstování révy. Jedná se výhradně o sedimenty, ale nohem důležitější než horniny je půdní pokryv. V katastru Mutěnic a blízkém okolí se nejčastěji nacházejí černozemě vytvořené na vrstvě spraší uložených na píscích, případně i nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku. Jsou to tedy půdy lehčí a středně výsušné. O podnebí statistické údaje ukazují na velmi velký počet letních dnů s teplotami nad 25 °C, kterých je 53,3 dnů v roce. Dále na vysokou průměrnou teplotu v červenci 25,2 °C a roční průměrné množství srážek 500 až 600 mm. 330 hektarů mutěnských vinic je rozděleno do pěti tratí:
- Mutěnská hora
- Dubňanská hora
- Vyšicko
- Hraničky
- Úlehle
Charakteristická vína
V Mutěnicích se pěstuje téměř celá škála našich moštových odrůd znásobená velkým počtem drobných vinařů dává vzniknout širokému spektru různých vín. Právě touto bohatostí a pestrostí jsou Mutěnice zajímavé. Samozřejmě jsou odrůdy na, které by naši otcové nedali dopustit a i současní vinaři je hojně pěstují.
Patří mezi ně:
Müller Thurgau
Ryzlink vlašský
Svatovavřinecké
Modrý Portugal
Frankovka
Ryzlink rýnský
Veltlínské zelené
Sauvignon
Neuburské
André
Rulandské bílé
Tramín červený
Zweigeltrebe
Muškát moravský
Rulandské modré
Cabernet Moravia
Rulandské šedé
Chardonnay
Cabernet Sauvignon
Neronet
Vinaři a jejich sklepy
Drtivá většina z tisíce vinařů v obci jsou drobnými vinaři, hospodařícími na vinicích v průměrné velikosti 0,1–0,5 ha a produkující sudová vína. Několik vinařů se věnuje svým vinicím a sklepům na úrovní podnikání, zaměřují se na vína přívlastková, která lahvují.
Při své práci se držíme buďto tradičních postupů nebo zastáváme modernější přístup. Co máme, ale společného je láska k vínu a společná práce, která dává Mutěnicím typický ráz moravské vinařské obce.
Že je vinař od nepaměti celoročně spjatý s přírodou a odkázaný na její rozmary či přízeň, nám dokládají vinařské lidové pranostiky. Naši předkové si dění v přírodě pečlivě všímali, a tak nám zanechali postřehy a rady, které se týkají snad každého dne v roce. Třeba 1. září nám říká, že „Na Jiljího první víno“, nebo jedna pranostika přímo poetická „Večerní rosy v máji hodně sena i vína dají“.
Součástí vinařova roku bylo i uctívání vinařských patronů. Snad v žádném vinném sklepě ani dnes nechybí soška nebo řezba svatého Urbana, Vavřince či Vincence. Proto se spousta pranostik týká právě dnů, kdy mají tito světci svátek. Tak například k 10. srpnu se mezi vinaři traduje: „Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré vino míti.“
Oblast sklepů Búdy
Mutěnské Búdy jsou sklepní lokalitou na okraji obce pod Mutěnskými vinohrady. Své sklepy zde obhospodařuje téměř 600 vinařských rodin. Jednotlivé sklepy jsou různého stáří a provedení. Najdete zde malebné sklepy našich dědů, ale i sklepy vybavené modernim zařízením, degustačními místnostmi, posezením a také pokoji skýtající ubytování. Typickým prvkem většiny Mutěnských sklepů je vstupní průčelí zvané „Žůdro“ a tradiční malování slováckými ornamenty či škrabanými sgrafity.
Sklepy ožívají pracovním ruchem zejména s odcházejícím létem, je potřeba nachystat sklep před vinobraním. Musí se poumývat bečky, zamočit kvasné kádě, aby z nich nevytekla šťáva. A pak už přijde ten dlouho očekávaný den – vinobraní. Jednotlivé odrůdy postupně dozrávají a sbírají se. Ve sklepě je hospodář zpracovává, mele lisuje a postupně přivádí ke kvasu. Občas se potěší pohárkem dobrého burčáku, třeba i červeného, na který někteří i do noci čekají. Je všeobecně známá pověra, že člověk by měl za vinobraní vypít tolik burčáku, kolik má v těle krve. Určitě se tím nic nezkazí.
Turistika za vínem
- Místní výstava vín – obvykle v dubnu – je tradiční vinařská událost na které se presentují vinaři z Mutěnic a blízkého okolí. Počet vystavujících vzorků vín se již řadu let pohybuje za hranicí 1000 ks a tak návštěvníci výstavy mají skutečně z čeho vybírat.
- Den otevřených sklepů – každou třetí sobotu v dubnu – Nabízí účastníkům ochutnávky vín přímo ve sklepích, prohlídky sklepů a možnost podebatovat přímo s vinařem o jeho radostech i starostech při výrobě vína.
- Vinařské dny – každý první víkend v září – Je to vinařská a folklorní akce, při které můžete ochutnat celou řadu skvělých vín, shlédnout průvod krojované chasy , scénku „ zarážání hory“ nebo dražbu obřího hroznu. Vše je doprovázeno bohatým kulturním programem a zakončeno večerním zpíváním u cimbálu.
- Pochod slováckými vinohrady – každou druhou sobotu v říjnu – Turistický pochod čítající na 10 000 účastníků prochází trasy vedoucí kolem vinic s dozrávající úrodou. Protože se akce koná v době vinobraní , nabízí návštěvníkům možnost ochutnávky rodících se mladých vín , burčáků a slováckých specialit.
- Svatokateřinské slavnosti mladého vína – každou třetí sobotu v listopadu – Je nová vinařská událost konaná na svátek Svaté Kateřiny, která je součástí oslav Mutěnských hodů. Akce nabízí nezapomenutelný gurmánský zážitek spojením mladého rodícího se vína a tradičního mutěnského hodového menu. Je skvělou příležitostí jak prožít listopadový víkend s vínem, výborným jídlem a slováckým folklorem.
- Svěcení vína – je sváteční událost při které se žehnají mladá vína nového ročníku. Ta se posléze poprvé presentují na veřejnosti a milovníci vína tak mají jedinečnou možnost je ochutnat, mnohdy ještě v kalném stavu.